Armin Pomella má v Traminu/Tramenu nejstarší bike hotel v Jižním Tyrolsku. Za sedmadvacet let odjezdil se svými hosty po okolních kopcích tisíce výprav a desetitisíce kilometrů. Vždycky na biku. „Ani jednou na silničce,“ ohradí se důrazně. Od 15. června se otevřou bez omezení hranice (a jeho obzory) zase i českým bikerům.
Jižní Tyrolsko povolilo režim už koncem května, kdy se začaly postupně otvírat restaurace, bary, hotely i jezdit lanovky. Traminerhof zahajuje novou sezonu právě teď, v sobotu třináctého (června). Ne, ne, žádnou výzvu číslelné klatbě v tom nehledejte.
„Všechno se po dlouhé pauze probouzí, ale je tady klid,“ říká ostřílený biker. „Měli jsme více času na přípravu všech detailů, důkladně jsme ještě víc proškolili naše zaměstnance. A pro klid jsme všichni otestováni, žádný problém,“ dodává.
V recepci visí na stěně rodinný erb. Famiglia Pomella 1428. „Tady žijeme asi jen čtyři sta let. Přišli jsme od Parmy, kde naši předkové pěstovali jablka, od toho pochází jméno,“ ukazuje jeho syn Andreas, mladší nástupce dynastie.
Je mu pětadvacet a hotel vede třetím rokem. „Už v patnácti jsem věděl, že to chci dělat,“ říká. Tátovi je dvaapadesát a řídí si záležitosti okolo kol, maminka pomáhá na baru. Ale ještě je tu 86letá babička Rita. Ta hotel v roce 1962 postavila, teprve potom si našla muže, bankovního úředníka.
Tehdy sem mezi vinice vedla poslední tři kilometry z hlavní silnice z Etschského údolí jen blátivá (nebo prašná, to podle počasí) cesta s výmoly. A v Traminu se nabízelo 80 postelí na přespání. Mladá svobodná dáma, začínající podnikatelka, si jich do svého hotelu naplánovala odvážně sedmdesát. Silnici jí dostavěli až pět let po hotelu, teď je v městečku až 1 500 míst na přespání.
Ona sama dodnes stále dohlíží, jak je povlečeno a v kolik vnuk odchází z „práce“. Tři generace bydlí v domku ve stráni nad hotelem. Společně, ale se zvláštními vchody. Jasná dělba práce, pravomocí i soužití – jen tak to může fungovat.
„Přes zimu jsme udělali větší rekonstrukci v přízemí. Máme novou recepci, restauraci a zahradní posezení. Vybrali jsme trochu „urban style“, abyste se u nás cítili jako v obýváku. Otevřené prostory, cool atmosféra. A bar bude otevřený i pro místní lidi, aby se mohli potkávat s našimi hosty,“ těší se Andreas.
Hotel Traminerhof nyní nabízí 74 lůžek ve třech kategoriích apartmánů. K tomu restauraci, saunu, vnitřní i venkovní bazén a samozřejmě garáž na auta i kola s vybavenou dílnou. Na půjčení má dvě desítky kol včetně e-MTB. Celodenní provoz, obvykle od března do listopadu zajišťuje kromě rodinného týmu čtrnáct zaměstnanců. „Přes zimu udržujeme jen noclehy se snídaní sami,“ krčí rameny táta Armin.
Zamlada patřil k nejlepším cyklistům Jižního Tyrolska, i když do italské squadry azzury to nikdy nedotáhl. Když objevil horské kolo, zamiloval se do něj. A v roce 1993 ve svém hotelu připravil a začal nabízet hostům tři okruhy a psal o nich do časopisů. Projet si je s ním můžete i dnes, vybírat lze ale až ze tří desítek. Jako bike hotel se označil po třech letech.
„Říkali mi, že jsem blázen, že to je jen móda, která pomine. Ale to se nestalo. Sedmdesát procent našich hostů chce na kolo, v létě pětadevadesát,“ vypočítává. Proto má jednoho „bikeguida“ na plný úvazek, jezdit musí i syn, hlavní manažer.
„Je lepší než já,“ usměje se táta. „Do kopce ne,“ vrátí mu džentlmensky mladík. Ještě před pár lety málem podlehl svodům kariéry profesionálního fotbalisty v FC Südtirol, který sídlí v Bolzanu a hraje třetí ligu. „Ale dal jsem přednost škole a práci,“ nelituje.
V závodní vřavě na kole, v cross-country i enduru, se neztratí. Na jaře zde vede tréninkové kempy Jörg Ludewig, bývalý účastník Tour de France. Potkat tady můžete Thomase Litschera, třetího z loňského mistrovství světa MTB XC, anebo světového šampiona v eliminátoru Daniela Federspielera. A Karl Plat, čtyřnásobný vítěz Cape Epicu, sem jezdí na dovolenou s celou rodinou. Dokonce i Nino Schurter se tu rád zastaví na kafe cestou na nedaleké jezero Garda.
„Dřív lidi neuměli na horském kole jezdit, dnes mají většinou už velmi slušnou techniku,“ porovnává vývoj klientely otec zakladatel. Aktuálně najdete v Jižním Tyrolsku 36 bike hotelů. „Nabízíme především know-how, jaké nikdo jiný nemá. Známe tady všechny kopce a traily, máme i GPS záznamy tras, poradíme, jakou sjet lajnu, kde si dát kafe a Kaiserschmarz. Plno lidí si rádo vyjede jednou samo, ale pak v partě je to jiný zážitek. Nerozdáváme jen mapy.“ Vyjet se dá (nejen) na Cisloner Alm (1224 m) na straně východní nebo Monte Roen (2116 m) na západě, případně do Trail labyrintu nad Kalternským jezerem na severu – zdejší les Montiggl tvoří domácí arénu pro nejlepší italskou bikerku a cyklokrosařku Evu Lechnerovou, která žije v nedalekém Appianu.
Denní sazba za Pomellovic guiding činí obvykle 27 eur, to není moc. Koupit si můžete i hotelový dres, kalhoty nebo bidon. Zkrátka full servis. S pohledem do večerní krajiny s číší vína na stole a rozlévající se únavou ve svalech zjistíte, že už víc nic, ale opravdu vůbec nic ke štěstí nepotřebujete…
„Nastala složitá situace, ale myslíme pozitivně a jsme si jistí, že se k nám lidé odjinud vrátí poznávat naše krásné hory,“ loučí se táta a syn Pomellové z Tramínu.
Jižní Jižní Tyrolsko
- kraj pod Bolzanem k hranici s Trentinem
- uprostřed údolí řeky Etsch/Adige (okolo 200 metrů nad mořem), kudy vede dálnice z Brenneru do Itálie
- okolo přírodní park Trudner Horn / Monte Corno
- směrem na západ pohoří Mendelkamm s vrcholem Monte Roen (2 116 m), za ním pak Ortlerský masiv
- směrem na východ Dolomity (Latemar, Seiser Alm, cesta do Val di Fiemme), hřeben až ke 2 000 metrům
- centrum Tramin/Trameno, 3 200 obyvatel, 3 km z dálnice, odtud pochází název vína, rozprostírají se zde vinice a jabloňové sady, zdejší kostel sv. Jakuba má nejvyšší věž v celém Jižním Tyrolsku
- dole v údolí teplé jezero Caldaro / Kalterer See (po obvodu cca 7 km), od něho vede lanovka na Mendelpass (1 363 m)
- cesta z Prahy: 700 km, cca 7 hodin po dálnici (Mnichov, Innsbruck, Bolzano)
- tip na bydlení: Traminerhof, první bike hotel Jižního Tyrolska (74 lůžek, restaurace, bazén vnitřní i venkovní)
