Americký hiphoper Cakes Da Killa představí 13. září na Flédě živou show k debutovému albu Hedonism. Charismatický a nezaměnitelný zástupce nejmladší generace newyorského rapu kombinuje trap, EDM, bounce a juke s queer stylingem. Otevřenost vůči různým hudebním vlivům, autentický projev a četné slovní hříčky řadí Cakes Da Killa k respektovaným hip hopovým umělcům a nejlepším textařům svého žánru. Koncertní show přinese upřímný, syrově současný a intenzivní zážitek bez playbacku.
Fléda navazuje na dramaturgii loňské úspěšné sezóny a v jedné z linií pokračuje v mapování současné (nejen americké) hip hopové scény. Sezónu zahajuje vystoupením brooklynského rappera Cakes Da Killa, který se otevřeně hlásí k LGBT komunitě, a jehož životním a uměleckým krédem je „Buď tím, kým jsi. Život je příliš krátký na to, abys byl někým jiným”. Stejně jako Zebra Katz, kterého klub hostil loni na podzim, nevnímá Cakes Da Killa queer jako hlavní téma své tvorby, ale jakousi vnější koincidenci, chce být respektován především jako umělec a rapper.
Dlouhohrající debut Hedonism (2016) je spojením mnoha světů. “To album je něco jako pytlík jelly beans různých barev a tvarů, které mě všechny určitým způsobem vystihují,” řekl Cakes Da Killa pro newyorský hudební časopis The Fader (v říjnu 2016). Spodní rapové linky se v něm prolínají s rnb vlivy a tanečními momenty jako vystřiženými z Pride festivalu. „Taneční muzika je to, co mě u hudby drží. Myslím, že způsob, jakým rapuju silně vychází z rapu 90. let. Na tom jsem vyrůstal… Pro mě jsou důležité kluby, protože se nechci brát příliš vážně a myslím, že to, co dělám je hlavně zábava. Znám spoustu lidí, kteří dělají muziku, ve které řeší negativní věci. Ale pro mě, jako pro muže homosexuála je to, čemu denně čelíme, natolik negativní, že svou hudbu používám k posílení sebe sama i ostatních,”svěřil se brooklynský rapper.
Díky autenticitě projevu si milovník rhytm and blues a obdivovatel Patti Labelle a Bette Midlerové vydobyl pozornost a podporu Red Bull Music Academy ,nekonformního brooklynského festivalu černé hudby a kultury Afropunk Festival stejně jako renomovaných hudebních časopisů. Režisérka Ja’Tovia Gary o něm natočila dokument Cakes DaKilla: NO HOMO, který v roce 2014 získal diváckou cenu na nejstarším avantgardním a experimentálním filmovém festivalu v Severní Americe Ann Arbor Film Festival 2014. On sám vnímá jako zásadní mezník ve své kariéře vystoupení v rozhlasovém pořadu Ebro in the Morning newyorské radiové stanice HOT97, kde se mu dostalo veřejného uznání od Ebro Dardena a Paula Rossenberga.
Na hudební scéně se Cakes Da Killa, vlastním jménem Rashard Bradshaw, pohybuje už od roku 2011, kdy na sebe upoutal pozornost producenta Stixxe na facebooku, kam vkládal své demo nahrávky. Jako MC z New Jersey v nich reflektoval lokální zvuky a historii, které se mísily s nepokrytými projevy homosexuality a citem pro taneční hudbu. Před rokem 2016 měl na kontě dvě EP (I Run This Club, #IMF) a tři úspěšné, kritikou ceněné mixtapy (Easy Bake Oven Vol. 1, The Eulogy, Hunger Pangs). V nich postupně rozvíjel svůj nezaměnitelný styl skládající se z několika linií najednou. Průlomová nahrávka The Eulogy (2013) mu zajistila pověst jednoho z nejsvěžejších hiphopových hlasů, který se definitivně stal součástí širšího proudu newyorské queer hip hopové scény vedle Mikkiho Blanca, Le1f, House of Ladosha nebo Zebra Katze.
