Honba za ideálem krásy, která může skončit i některou z forem psychické poruchy, se ve většině případů týká žen. Problémy můžu se tak možná dostávají do pozadí, přitom scénář boje s vlastním vzhledem a postavou je u nich dost podobný a někdy i život ohrožující. Fyzicky se cítí nedokonalí a svou snahou situaci zlepšit se ničí.
Bigorexie spadá do diagnostického spektra poruch příjmu potravy. Projevuje se nadměrným cvičením a někdy je označována jako obrácená anorexie. Tato psychická porucha postihuje především muže a často vychází ze syndromu malosti. V porovnání s ostatními si dotyčný připadá drobný a nedostatečně vyvinutý. Bigorektici tak tráví v posilovnách hodiny a své tělo neúměrně zatěžují. Růst svalů se snaží všemožně podpořit.
Cvičí během nemoci? Zbystřete
Mnohé asi napadne otázka, kde přesně je hranice mezi běžnou snahou o zdravou životosprávu a kdy už bychom měli zbystřit, zda se někdo v našem okolí neřítí do problému. „O problém se jedná ve chvíli, kdy cvičení a snaha o zvětšení svalů poškozuje zdraví. Postižení tak často cvičí, i když jsou nemocní, nadužívají různé preparáty na podporu svalů, nemají problém sáhnout ani po zakázaných látkách,“ komentuje Šárka Kučerová, psycholožka a garantka Projektu sebedůvěry Dove.
Hlavní znaky: Hodně cvičí a láduje se proteiny
Veškerý jídelníček bigorektiků je zaměřen na nabírání svalové hmoty a doprovází ho nekonečné hodiny strávené v posilovně ve snaze získat „dokonalé“, kulturistické tělo prezentované v časopisech pro muže. Nadměrné cvičení je zdraví ohrožující, stejně jako nadužívání proteinů, anabolik či steroidů, které je s tímto fenoménem často spojené. Dle různých průzkumů trpí bigorexií kolem 20 % profesionálních kulturistů.
Příčiny lze hledat v dětství
Málokdo z nás má dokonalou postavu. Jak se to stane, že se někomu snaha o její dosažení zvrtne do stavů, kdy může jít o život? Klíč je třeba hledat v dětství. Není výjimkou, že se nedostatečná sebedůvěra a odmítání vlastního těla generačně předává z rodičů na děti. Ty si začínají myslet, že samy o sobě nemají cenu, že je potřeba dokonalých těl a výkonů, aby měl člověk hodnotu. Rodiče tak v celém problému hrají zásadní roli, nejdůležitější je proto prevence a budování zdravé sebedůvěry tak, aby děti znaly svou hodnotu.
Jak z toho ven
Cesta z bigorexie není snadná, ale hlavní je, že je to problém řešitelný. První a zároveň nejtěžší a nejdůležitější krok je, aby si sám bigorektik uvědomil a připustil, že má problém. S tím mu „pomůže“ kolabující organismus a problémy jak v práci, tak v rodině. „Právě trpělivost a pochopení okolí může v začátcích léčby sehrát důležitou pomoc,“ komentuje proces léčby Šárka Kučerová, garantka Projektu sebedůvěry Dove. Změna z destruktivního na udržitelné chování je často úspěšně docílena pomocí kognitivně-behaviorální terapie, kdy se dotyčný pomocí psychoterapeuta snaží pochopit své chybné uvažování a společně hledají cestu ke zdravému chování a novým návykům podporující kvalitu života.
5 tipů, jak poznat osoby trpící bigorexií:
- Trénink je pro ně nejdůležitější. Všechny ostatní aktivity jsou mu podřízené, ať už se jedná o práci nebo o rodinu.
- Nemají dostatečnou sebedůvěru. Mají tendenci se podceňovat, nechtějí odhalovat své tělo.
- Cvičí i přes nemoc. Ani zdravotní problémy je neodradí od toho, aby si šli zacvičit.
- Nadužívají preparáty pro růst svalů. A mnohdy nemají problém sáhnout po zakázaných látkách.
- Úzkostlivě si hlídají jídelníček, který obsahuje zejména proteiny a tuky.
