Lyžařský instruktor Vojtěch Sulanský se zúčastnil zimního snow-tripu do italského Livigna s cílem vyzkoušet heliboarding a vyhlášený noční život. Zde je jeho exklusivní report plný zajímavých doporučení.
Když autobus s našimi kamarády z východu (z Brna) dorazil do Prahy, párty v jeho zadní části už byla v plném proudu. Zatímco Pražáci soukali své lyžařské a snowboardové vybavení do zavazadlového prostoru, Brňáci rychle dokoupili zásoby na zbytek cesty a mohli jsme vyrazit.
Skvělý řidič Jarda cestu zvládl velmi rychle a do Livigna jsme dorazili už v brzkých ranních hodinách. Skupina nedočkavců ihned vyrazila prozkoumat místní svahy. Ti ostatní (převážně ze zmiňované zadní části autobusu) se šli raději v klidu vyspat a načerpat energii na další dny. A že byla potřeba!
Další den už na svah vyrazili úplně všichni a týdenní lyžovačka mohla začít. Vyznavači jízdy na tvrdém manšestru si ovšem museli přivstat. Ti druzí, vyznavači spánku a jízdy na měkčím terénu, však byli ve svém živlu. V průběhu dopoledne sjezdovky totiž krásně změkly, což ocenili především snowboardisti a učenci ve snow-parku. Slunce bylo celý týden nekompromisní a kdo si zapomněl opalovací krém se silným faktorem, večer bědoval a po celém hotelu sháněl panthenol.
Vrcholem týdne, který tedy přišel už v jeho polovině, byl heli-boarding a heli-skiing pro osmičlennou skupinu statečných. Ačkoliv sněhové podmínky nevypadaly úplně slibně, místním guidům se stejně povedlo najít svahy pokryté panenským prašanem. Díky tomu se celá parta vrátila s nezapomenutelným zážitkem a úsměvem od ucha k uchu. A aby vše proběhlo bezpečně, náš zkušený freeridový průvodce Matyáš Habanec všem dopředu vysvětlil, jak se volném terénu chovat, co rozhodně nedělat, a hlavně jak správně využívat zapůjčené lavinové vybavení. To jsme pak také vyzkoušeli v praxi při vykopávání našich imaginárních kamarádů z ještě imaginárnějších lavin. Říká se totiž, že štěstí přeje připraveným.
Jeden večer se Matyáš proměnil také v barového průvodce a pro všechny nachystal akci zvanou Tour de Bar. Ta začínala v nejvýše položeném evropském pivovaru zvaném Birrificio. Ten je krom místního piva a skvělého jídla vyhlášen ještě jednou věcí. Na každý stůl totiž dostanete hromadu buráků, jejichž skořápky pak házíte rovnou na zem. Takže při odchodu to pod nohami pěkně praská. Další štací byl Miky’s bar, do kterého se hosti dostanou po zakroucené skluzavce. Díky tomu se každý zabaví hned u vchodu a uvnitř už jsou všichni v dobré náladě. Tu ještě umocnily drinky zdarma, které nám charismatický průvodce Matyáš zařídil. No a nakonec jsme se vydali do nejvyhlášenějšího klubu v Livignu, do Bivia. Tam už to v pozdních hodinách opravdu žilo a vyznavači tance si přišli na své. Jakožto svědomití lyžaři jsme se však odebrali včas domů, abychom byli ráno odpočatí na další den.
Největší dík ale patří vám všem, kteří jste s námi jeli, protože jste utvořili skvělou partu a společně jsme si ten týden užili. Už teď se nemůžu dočkat na další ročník!
