Mezi prvními se do tříd vrátilo kolem 114 tisíc žáků posledních ročníků středních škol. V lavicích a při praktickém vyučování tráví v rouškách až šest hodin denně, i na to se ale dá podle mnohých zvyknout. Vše je lepší než sociální izolace během distanční výuky, shodují se studenti a učitelé.
Zatímco základní školy se pomalu zaplňují, na středních školách zůstává doma zhruba 67 procent studentů. „Většina teenagerů je dostatečně vyspělá na to, aby pochopila význam bezpečnostních opatření a byla je schopna dodržovat. V čem ale vidím významný problém, je dlouhotrvající distanční výuka. Změna způsobu vyučování a studijních návyků takřka ze dne na den má na psychiku středoškoláků, zejména těch v posledních ročnících, velmi negativní vliv. V mnoha případech jsou následkem změny ve spánkových režimech, nárůst úzkostných stavů v důsledku nepravidelných, obtížně předvídatelných nároků, a hlavně omezení přirozených sociálních kontaktů, které jsou pro tento věk klíčovým vývojovým faktorem,“ upozornil klinický psycholog a spoluzakladatel České společnosti pro Neurokognitivní rehabilitaci Petr Nilius.
Povolenou teoretickou výuku mají na středních školách zatím pouze maturanti a žáci posledních ročníků učňovských oborů. „Ve třídách nyní prezenčně vyučujeme přibližně čtvrtinu studentů, které čeká na jaře maturita. Komunikace v rouškách je přirozeně složitější, je potřeba mluvit hlasitěji, lépe artikulovat, opakovat otázky, to je spíš ale úkol pro učitele. Studenti nemají s dodržováním bezpečnostních pravidel problém, všichni to vnímáme jako určitou nepohodlnost, která se ale dá překonat,“ podotkl Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky. S tím souhlasí i Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov, která se otevřela pro zhruba 1300 žáků: „Kromě roušek a všudypřítomné dezinfekce na ruce měříme příchozím u vstupu teplotu a máme také dezinfekční rohožku na očištění obuvi. Roušky jsou určitou komplikací při výuce jazyků, pokud ale jejich používání nebude dlouhodobé, tak se s tím kolegové jazykáři vyrovnají. Stejně jako při praktickém výcviku, kdy je v určitých chvílích pro větší bezpečnost práce vhodnější nahradit roušku štítem,“ popsal Janeček.
Samotné studenty v rouškách obvykle obtěžuje pocit většího horka, vydýchaného vzduchu, častější potřeba smrkat, únava a bolesti hlavy. „V roušce vždy zůstává několik procent vydechnutého vzduchu, který opětovně vdechujeme. Mozek při práci zpracovává kyslík a glukózu, a když tato saturace kyslíkem v krvi klesá, může se snižovat také pozornost studenta a jeho schopnost vnímat výuku. Pokud je student zkoušen, což je pro mnohé stresová situace, automaticky se mu zvedne frekvence dechu, přičemž tělo chce prioritně rozvést glukózu a kyslík do svalů a mozku. S rouškou však nefunguje výměna plynů ideálně a zvýšená potřeba kyslíku v těle zůstává nenaplněna. To může mít vliv na koncentraci studenta a jeho schopnost prokázat své znalosti,“ vysvětlila Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky. Ta varuje také před příliš těsnými gumovými úchyty roušky za uši. „Uši a jejich okolí v sobě mají mnoho nervových zakončení a dlouhodobý tlak v těchto místech je pro mnohé lidi nepříjemný, až bolestivý. Pokud mají studenti tu možnost, doporučuji zajít si o přestávce ven, na školní dvůr, kde mohou roušky o samotě na chvíli sejmout, ručně si promnout svaly kolem uší, jemně za ně zatahat všemi směry, zakroutit hlavou na jednu i druhou stranu a úklonem protáhnout strnulé šíjové svaly od lebky až po rameno,“ dodala fyzioterapeutka.
Studenti s brýlemi by měli zvlášť obratně vybírat tvar roušky, který jim sedí. Pouze při správném nasazení a utěsnění se totiž vyhnou mlžení skel. „Rouška by měla přiléhat kolem nosu. Pokud jej těsně obepíná, neměl by se vydechovaný vzduch dostávat horním okrajem roušky pod brýle. Dalším způsobem, jak omezit mlžení brýlí, je jejich položení na roušku – roušku povytáhnout blíž k očím a brýle položit přes ni. V případě nákupu nových brýlí je nyní možné řešení zvážit brýlová skla s hydrofobní vrstvou, která odpuzuje vodu a brýle se tak rychleji odmlží,“ poradil primář sítě očních klinik Gemini Pavel Stodůlka.
foto: Pixabay.com
