Jednou z výjimečných pražských akcí k letošnímu výročí byl Sametový průvod, ve kterém šlo za doprovodu vzpomínek pamětníků po stopách původní demonstrace 11 tisíc lidí. Na Albertov, Václavské náměstí i na Národní třídu se přišlo podívat nejvíce lidí v historii Festivalu svobody, který uspořádaly občanské iniciativy v Praze a v dalších 50 městech po republice letos už pošesté.
Různá místa, různé akce, ale přesto společná oslava. Pád komunistického režimu si připomínali lidé po celé republice. Největší oslavy připravili organizátoři Festivalu svobody v Praze. Tradičně na třech významných místech, a to na Albertově, Národní třídu a Václavské náměstí. Tato místa navíc propojil vzpomínkový průvod, kterého se zúčastnilo 11 tisíc lidí, a to jak pamětníků listopadových událostí ale i mladých lidí a rodičů s dětmi. “Díky účastníkům to bylo velmi důstojné a kultivované připomenutí této významné historické události.” říká jeden z organizátorů průvodu Jakub Vedral. Oficiální část programu průvodu končila na vltavských náplavkách, tisíce návštěvníků pak pokračovaly na celodenní program Korza Národní na Národní třídě a navečer pak i na Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí.
Celkem prošlo všemi pražskými akcemi 200 770 lidí. Data poskytl mobilní operátor O2. “Při měření návštěvnosti vycházíme z anonymizovaných údajů o počtu přihlášených SIM karet na vysílačích mobilního signálu v dané lokalitě – v tomto případě na Albertově, Národní třídě a Václavském náměstí. Výsledky poté přepočítáváme na celou populaci. Při měření jsme nastavili podmínku, aby každý započítaný návštěvník strávil v měřené lokalitě minimálně třicet minut – lidé, kteří třeba jen projížděli okolo tramvají, tak započítáni nejsou.” dodává mluvčí společnosti Lucie Jungmannová.
Svobodný listopad na Albertově
Albertov o víkendu zažil nevídané. V sobotu rozezněly ulice Chinaski s Tomášem Klusem, Voxelem a kapelou JEN. Návštěvníci si užili skutečně uvolněnou atmosféru a celý program proběhl v naprostém poklidu. V neděli se již od rána zpívalo, ulici zaplnily studentské spolky a občanské iniciativy, které zde prezentovali svou činnost. Na pódiu vystoupily bezmála dvě desítky řečníků,” komentuje průběh akce za organizátory Michal Zima. Poselství svého otce, Josefa Šárky, přečetla stejně jako před deseti lety jeho dcera. Svůj vzkaz na Albertově přečetly také zástupci politologických spolků. Vystoupili též představitelé všech čtyřech albertovských fakult. V závěru pietního aktu pozdravila účastníky Dana Němcová a připomněla jim, že jsou to oni, kteří tvoří svou společnost i budoucnost. V rámci programu na Albertově živě vysílala i DVTV s hosty Josefem Pazderkou, Michaelem Kocábem a Šimonem Pánkem. V závěru programu byl zahájen Sametový průvod.
Koncert pro budoucnost
Naplněné Václavské náměstí hned od začátku programu, videomapping na budově Národního divadla a speciální světelné efekty kapely Tata Bojs. Celkem čtrnáct hudebních vystoupení. Osmnáct řečníků ze 17 různých oblastí, o kterých promluvili. Zdravice od Dalajlámy a telemosty z regionů. Symbolickou píseň Modlitba pro Martu zazpívala bez doprovodu muzikantů Annamária d´Almeida. “Největším úspěchem letošního Koncertu pro budoucnost je mimo návštěvnosti hlavně pocit, který si všichni občané s sebou odnášejí domů. Pozitivní atmosféra, mnoho silných myšlenek a skvělé kapely. Máme velkou radost a už v hlavách nosíme plány na příští rok.” uvádí za pořadatelskou organizaci Nerudný fest Jan Gregar.
Korzo Národní
Národní třída zaznamenala také rekordní návštěvnost. Ulicí proměněnou na velkou pěší zónu lemovanou pódii, výstavami a nejrůznějšími představeními mezi lidmi prošlo více jak 125 tisíc lidí, tedy o 40 tisíc lidí více ve srovnání s předchozím rokem. V odpoledních hodinách již museli z bezpečnostních důvodů organizátoři dokonce několik ze 120 bodů programu zkrátit či zrušit. Nicméně i tak zaznamenal program oslav velký úspěch, především pak projekce Paměti národa připravené ve spolupráci s organizací Post Bellum, Modlitba pro Martu v podání Anety Langerové či tradiční setkání s osobnostmi v Obýváku Václava Havla. “Jsme nadšení. Jestli jsme chtěli od roku 2014, kdy jsme s Korzem začínali, otevřít Národní třídě co nejvíce lidem a nabídnout jim příležitost tu příjemně strávit tento svátek, pak máme dobrý pocit, že se to daří. Potvrzuje se, že je pro českou společnost 17. listopad důležitým dnem a že ho lidé chtějí slavit,” uvádí za spolek Díky, že můžem Martin Pikous.
Sametové posvícení
Satirický karnevalový průvod Sametové posvícení prošel i letos úspěšně centrem Prahy. Předvedl dvě velká defilé na Kampě a na Staroměstském náměstí a kolem čtvrté hodiny prošel hustě zalidněnou Národní třídou. V bezmála třísethlavém průvodu se představilo 13 skupin tvořených studenty, umělci, členy občanských iniciativ, dětmi z dětských domovů i lidmi bez domova. Pod heslem Ulítly ti včele?! kráčela na špici obrovská svítící včelí královna, dílo Josefa Koblice, následovaná basilejským hudebním tělesem Grand Wazoo. Další mohutný orchestr průvod uzavíral, jednalo se o spolupráci kliky Ezopiče a bruselských umělců BRUiTAL Zinneke. “Organizátoři děkují všem účastníkům, dobrovolníkům a divákům a dodávají: “Témat vhodných satirizování bohužel neubývá, takže se můžeme těšit na další ročníky”, uvádí za pořadatele Jakub Otčenášek.
Paměť národa
Paleta aktivit organizace Post Bellum k letošnímu výročí byla širší než kdy dřív. “Tento ročník Cen Paměti národa patřil především díky silným příběhům laureátů z pěti evropských zemí mezi ty nejlepší. Projekce “Paměť národa: 1989″ na Národní třídě mne samotného až dojala a máme velkou radost, že ji vidělo tolik lidí. Výstava Střípky revoluce zaplavila sociální sítě, každý, kdo byl v Praze na Národní se u panelů zastavoval, příběhy četl a přehrával ve svém telefonu. Slavilo se vedle Prahy také ve všem 30 městech Paměti národa. V 17.11 hod. se v celé republice rozezněly zvony stovek kostelů a radnic. K připomenutí svobody a všech, kteří za ni bojovali se tak přidala doslova celá země,” shrnuje úspěch aktivit organizace Post Bellum Jana Holcová.
Výstava Komunikace 89 na Letné
K Festivalu svobody se letos poprvé připojila i iniciativa Památník ticha, která připravila výstavu Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu. Ta pokračuje v pavilonu na Letenské pláni až do konce listopadu. Samotnou výstavu doprovází bohatý program workshopů a tematických diskuzí připravovaných ve spolupráci s Českou televizí. „Výstavou chceme upozornit na symbolický počátek otevřené komunikace, na faktickou revoluci listopadového převratu, jíž je návrat k vlastní identitě a svobodě slova,“ říká organizátor výstavy Pavel Štingl.
