Tržnice a streetfood bezpochyby stojí v popředí gastronomických inovací. Kryté celoroční tržnice v nádherných budovách jsou pro návštěvníky evropských metropolí obrovským lákadlem a své čestné místo zaujímají i v turistických průvodcích. Potenciál přilákat do centra zahraniční návštěvníky v sobě skrývá i architektonický skvost v podobě Staroměstské tržnice, ukrytý v centru Prahy. Právě zde by pražští zastupitelé rádi vybudovali prostor, který bude po vzoru jiných evropských velkoměst vedle lokálních surovin a kvalitní gastronomie nabízet třeba i kulturní program. Kde konkrétně se mohou inspirovat?
Londýnský Borough Market si zakládá na principu „slow food“, tedy na dobrém, čistém a poctivém jídle pro všechny
Jedním z největších a nejstarších tržišť je například londýnský Borough Market, který se nachází v blízkosti stanice metra London Bridge. Těch nej má však mnohem více. Je totiž považován za nejznámější trh na světě. Přestože zahájil provoz už ve 12. století, nejedná se o žádný skanzen, ale o dynamický a stále se rozvíjející prostor. Na rozdíl od Staroměstské tržnice, která byla založena mnohem později v roce 1897, nebyl prostor zdevastován necitlivými zásahy pod vlivem socialistického režimu.
Trh je tvořen otevřeným prostorem a chodbami, které lemují obchody a stánky. Obchodníci s tradičními britskými potravinami tu stojí hned vedle prodejen specialit z celého světa, což jen dokazuje, že Londýn je skutečnou světovou metropolí. V hlavní části nazývané Three Crown Square seženete základní produkty od ovoce a zeleniny přes maso a ryby až po sýry. V orientaci vám pomůže mapa, případně si můžete objednat prohlídku s průvodcem.
U stánků mohou návštěvníci nakoupit přímo od těch, kteří potraviny vypěstovali nebo kteří jídlo sami uvařili. Stánkaři své zákazníky vždy ochotně informují o původu svých surovin a o nejideálnějším způsobu jejich přípravy. O jídle se tu totiž mluví se stejným nadšením, s jakým se konzumuje.
Inspirací pro ostatní metropole by měl být důraz, který provozovatelé Borough Market kladou na ochranu životního prostředí. Recykluje se tady skoro vše, co se recyklovat dá, včetně dešťové vody, kterou se zde zalévají rostliny. Samozřejmostí je také nízkoenergetické osvětlení.
„I v Praze bychom rádi zůstali v co největší míře ekologicky zodpovědní. Samozřejmostí by mělo být například jednorázové kompostovatelné nádobí,“ uvedl radní pro správu majetku Jan Chabr.
Trh není určen jen pro nákupy, celoročně hostí i řadu kulturních akcí, kterým dominují renomovaní šéfkuchaři, spisovatelé nebo různé osobnosti, pro které je jídlo a pitím tématem.
Návštěva „barevné“ Markthalle Neun je zážitkem, který nesmíte při návštěvě Berlína vynechat
Obyvatelé Berlína mohou nakoupit čerstvé ovoce a zeleninu v Markthalle Neun v populárním Kreuzbergu. Tržnice se znovu otevřela po rekonstrukci v roce 2011. A není náhodou, že podobná inciativa vznikla právě zde. Kreuzberg platí za centrum kultury i nezávislé gastronomické scény a je jednou z nejvíce hipsterských čtvrtí v Evropě.
I v Markthalle Neun se potkávají místní prodejci a umělci se svými asijskými nebo africkými kolegy. Provozovatelé tržiště tak ukazují, že i Berlín je kreativní město plné přistěhovalců, kde se mísí několik autentických kultur. Přímo u vstupu se nachází příjemná, staromódní německá hospoda, ve které tečem proudem pivo z místního malého pivovaru. A i zde dostanete každou lokální surovinu v balíčku s barvitým příběhem o jejím původu.
Hlavním cílem rekonstrukce bylo ukázat, že i ve městě je možné „jíst jinak“ a „nakupovat jinak“, s ohledem na životní prostředí, regionálně a s místní přidanou hodnotou. Vedle pravidelných a tematických trhů se tu pořádají také kurzy vaření pro děti i dospělé, prostor slouží i jako platforma pro nejrůznější iniciativy a projekty místních obyvatel.
„Jídlo je dnes zdrojem potěšení a kreativity, je jedním ze slučujících prvků ve společnosti a samo o sobě může být společenskou událostí. Určitou roli hraje určitě i neformálnost prostředí tržnice. Pravidelný program pak může přivést více stálých zákazníků,“ uvádí Jan Chabr.
Bratislavská tržnice vrátila život i na přilehlé náměstí
Inspiraci však pražští zastupitelé našli i sousedů v Bratislavě. Hlavním iniciátorem přestavby místní Staré tržnice na náměstí SNP byl Gábor Bindics. Ten se spolupodílel i na oživení střechy Paláce Lucerna v Praze. Stará tržnica zahájila svůj provoz o něco později než ta Staroměstská, a to v roce 1910. I na ni se však podepsal zub času i minulý režim. Funkci tržiště plnila přes padesát let, později se stala televizním studiem a až citlivá rekonstrukce ji vrátila zpět původní podobu.
Iniciativa na její obnovu vznikla v roce 2012 v podobě občanského sdružení Aliancia Stará tržnica. V té době byla budova už pět let nepřístupná veřejnosti a až na nárazové akce chátrala. Alianciu tvořilo několik odborníků z různých odvětví od technického manažera festivalů až po člověka se zkušenostmi s fundraisingem nebo s pořádáním komunitním trhů. Každý přinesl do projektu svou představu a své vědomosti, aby konečná podoba co nejvíce vyhovovala stanovanému záměru sdružení. První potravinový trh se tu uskutečnil hned rok poté – 21. září 2013.
Programová struktura stojí na třech pilířích: městské kultuře, trzích a službách. Prostor slouží jako městské centrum, které kromě pravidelných trhů nabízí i kulturní akce v pracovním týdnu, koncerty nebo společné snídaně o víkendech. Kromě toho se v tržnici nachází také kavárna, ve které návštěvníky obslouží lidé bez domova, 3D tiskárna určená pro veřejnost nebo škola vaření, která se zaměřuje na oblast zdravé výživy.
Dvě hlavní cílovky tvoří rodiny s dětmi a senioři. Kromě trhů se zde však konají další akce, od koncertů, konferencí, diskusí nebo různých komunitních aktivit. Umění, skatepark nebo streetfood pak lákají k návštěvě pětadvacátníky. Nejen kvalitní gastronomie, ale právě i společenský a také kulturní aspekt bude i při výběru nového provozovatele Staroměstské tržnice jedním z klíčových atributů.
„Staroměstská tržnice v nové podobě by neměla být jen místem určeným pro nákupy, ale měla by být více propojená s městským životem. Našim záměrem je vybudovat centrum pro kulturní a společenské akce. Z tohoto důvodu bychom rádi s vítězem výběrového řízení na provozovatele probrali i základní rozvržení prostoru, aby vyhovoval všem těmto účelům,“ komentoval Chabr.
Vítěz tendru na provozování by měl být znám v následujících měsících. Do soutěže se přihlásila celá řada zájemců z řad subjektů, které podobné projekty v Praze již provozují. Hlásí se však i zahraniční podnikatelé, kteří obdobné tržnice provozují v Madridu nebo v Londýně.
foto: Media List, Pixabay.com