Na českých silnicích se stále častěji setkáváme s elektromobily. Česká republika tak nastupuje na cestu přiblížení se skandinávskému modelu, který se v posledních letech stává standardem tohoto typu osobní dopravy. Mnoho majitelů tak získává alternativu, která je levnější z hlediska provozu. Do roku 2025 by se měla elektrická vozidla vyrovnat těm spalovacím i co se týče pořizovací ceny. Specialista na energetiku Jiří Fremr je přesvědčen, že boom elektromobility v tuzemsku je pouze otázkou času. Co ho k tomu přesvědčení vede?
Elektromobilita je budoucností osobní dopravy a plně se má rozvinout v průběhu 21. století. Tento názor zastávají i přední světové magazíny jako The Economist. Elektrická vozidla by tak měla efektivně nahradit ta se spalovacími motory, kterým se již dnes vyrovná jak v oblasti uživatelského komfortu nebo nákladů na jejich provoz, tak z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí. Alarmující situace ve velkých evropských metropolích je přitom hlavním důvodem, proč elektrovozidla postupně začínají dominovat jejich silnicím. Je proto zjevné, že průkopníkem by v tomto případě měla být Praha. „Doslova rájem elektromobility jsou norská města. Každé třetí auto, které se v Norsku loni prodalo, bylo na elektrický pohon. Situaci nepodceňují ani města v sousedních zemích, ať už se jedná o Berlín, Budapešť či Varšavu. Oproti těmto metropolím Praha tahá za značně kratší konec,“ vysvětluje Jiří Fremr, místopředseda energetické sekce Hospodářské komory hlavního města Prahy. Nutno dodat, že například v Norsku bylo již v roce 2017 více než 50 procent vozidel nějakým způsobem elektrifikováno.
V současnosti mají v podstatě všichni hráči v automobilovém průmyslu elektrická vozidla v nabídce, včetně takových gigantů jako je Volkswagen, BMW, Renault nebo Hyundai. Jejich elektrifikační strategie úzce korelují s poměrně ambiciózními plány zemí jako je Francie, Německo či Velká Británie, které oficiálně stanovily datum, ke kterému chtějí zavést absolutní zákaz vjezdu vozidel se spalovacími motory na jejich komunikace. K tomu by mělo dojít v průběhu následujících dvaceti let.
Pořizovací cena elektromobilu je stále mírně vyšší než u vozidel se spalovacími motory. Podle analýz agentury Bloomberg tomu však nebude na dlouho. Srovnat by se měly okolo roku 2025. Jediným důvodem, proč za elektromobil zaplatíte více než za klasické vozidlo, je přitom cena lithium-iontové baterie. Na provozu naopak ušetříte, protože ceny pohonných hmot už dnes nemohou konkurovat nákladům na elektřinu. Z toho se můžou radovat i ochránci životního prostředí, emise v ovzduší se díky vytlačování spalovacích motorů mohou snížit o více než 70 procent. Sekundárně tento trend prospívá i ochraně veřejného zdraví, což se projevuje plošnými zákazy vjezdu vozidel do měst, který byl během loňského roku zaveden například v německém Düsseldorfu. Tento zákaz se netýká majitelů elektromobilů, protože neprodukují tolik zplodin ani hluku. Na něco podobného by se měla zaměřit i česká metropole.
Česká republika má rozhodně co zlepšovat. To je patrné zejména, pokud se zaměříme na pokrytí nabíjecích stanic. V současné době je jejich téměř jediným provozovatelem energetická skupina ČEZ. Obecně platí, že elektromobil můžete dobít z jakékoliv zásuvky. „Spuštěná prodlužovačka z okna rozhodně není a ani nemůže být řešením,“ podotýká Fremr. Pokud se Praha chce stát „elektrifikovaným“ městem, měla by se poučit z chyb ze zahraničí, a především nepodcenit proces přípravy koncepce elektromobility. Jiří Fremr upozorňuje, že se rozhodně nejedná o lehký úkol: „Je třeba odhadnout, jaký v budoucnu bude podíl elektromobilů na území Prahy. Město od začátku musí mít vytvořenou cestovní mapu, která ho postupně připraví až na stoprocentní podíl elektro aut v jeho ulicích. V rámci této mapy je nutné mít i dlouhodobý výhled ohledně energetické náročnosti nebo potřeb trafostanic. Rovněž je nutné sjednotit povolovací proces, dílčí kroky je nutné koordinovat s památkáři a dalšími účastníky řízení.“ Pokud české hlavní město chce konkurovat v žebříčcích kvality životy jiným světovým metropolím, elektromobilita je bezpochyby jedním z hlavních cílů, ke kterému by mělo směřovat.
