Praha nepodceňuje přípravu na extrémní sucho, které v následujících měsících předpovídají meteorologové. Nejnovější koncepční dokument, přijatý k této problematice Radou města, počítá s rozsáhlými revitalizačními projekty. V ulicích Prahy tak bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů, mnoho městských parků projde revitalizací, a po celé metropoli dojde k výsadbě desítek tisíc nových stromů. Specifickou kapitolou jsou rybníky a vodní plochy jako efektivní nástroj boje se suchem.
Opatření pražského magistrátu, spočívající například ve výsadbě nové zeleně, revitalizaci vodních ploch a toků, a veškerá opatření namířená směrem k odpovědnějšímu hospodaření s dešťovou vodou komentoval náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). „I během epidemie myslíme na životní prostředí. V případě opatření tzv. adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu je smysl těchto prací jednoduchý. Dáváme do pořádku přírodní procesy, které člověk v minulosti svou činností naboural,“ vysvětluje cíle magistrátních projektů.
Výsadba stromů bude intenzivnější
Boj se suchem spadá ve větším měřítku do oblasti odpovědného využívání zdrojů tzv. zelené a modré infrastruktury. Příroda totiž navrhuje ty nejdůmyslnější a nejefektivnější mechanismy, jak se proti negativním dopadům klimatické změny, například suchu, bránit. V rámci urbánního plánování zelenou a modrou infrastrukturu reprezentují plochy městské zeleně a vodní zdroje, které utvářejí přirozené ekosystémy pro zástupce flóry i fauny. Ozeleňování skýtá potenciál pro eliminaci rizik spojených s takovými fenomény, jako je právě vysychání, ale hraje významnou roli i ve zvládání záplav a celkově přispívá ke zdravějšímu životnímu prostředí. Příkladem mohou být zelené střechy, tedy střešní zahrady, díky kterým lze zachytit dešťovou vodu, či výsadba nových stromořadí a alejí v bezprostřední blízkosti veřejných i soukromých budov.
Podobnou cestou se rozhodla jít i Praha. „I přes mimořádnou situaci pokračujeme letos ve výsadbě nových stromů. Loni jsme vysadili téměř 360 000 sazenic lesních dřevin, z toho téměř 200 000 kusů bylo právě na nových plochách,“ shrnuje úsilí města Petr Hlubuček. V samotném městě i přilehlých oblastech tak dochází k nahrazování rozlehlých polí novými lesy. Ve stejném rozsahu jsou odstraňovány nemocné stromy napadené kůrovcem.
Zcela nový pražský les byl v roce 2020 založen v oblasti Na Musile. Výsadba zde byla zvolena co nejpestřejší, druhově různorodá. V monokulturách se rostliny totiž nemusí přizpůsobovat přítomnosti cizího prvku, což je ve výsledku činí méně odolnějšími, což platí především v extrémních podmínkách typu dlouhodobého sucha nebo naopak nestandardního vlhka. Výsadbě v lese Na Musile proto dominují listnaté stromy, pro danou lokalitu typické. Konkrétně se jedná o dub zimní, lípu a habr. Celkovou mozaiku doplňují sazenice javoru mléče, javoru babyka a třešní. Zastoupení zde mají i jehličnany – modříny, borovice a douglasky.
„Tato jarní výsadba v lese Na Musile je jen začátek rozsáhlejšího projektu. Hned na podzim budou v této lokalitě vysazeny další více jak tři hektary lesa. Tento projekt bude dokončen v roce 2021 a výsledkem bude vznik přibližně třinácti hektarů mozaiky luk, lesních porostů, cest i mokřadů a tůní,“ popisuje plány magistrátu Hlubuček. Les Na Musile tak zapadá do rozsáhlejší politiky, která mimo jiné počítá s urychleným znovuzalesněním pasek, vzniklých v důsledku negativního působení kůrovce.
S tím souvisí i zavádění mechanismů pro schraňování dešťové vody. Pražská podzemní infrastruktura operuje na bázi kolektorové sítě, tedy vzájemně propojených sběrných míst zachycujících odtékající dešťovou vodu. Revitalizační projekty v městských objektech tak sledují možnost jejich napojení na tento závlahový systém. Bylo tomu tak v případě parku v okolí Petřínské rozhledny. Podařilo se toho dosáhnout výměnou asfaltových povrchů za historickou dlažbu, která umožňuje vodě odtékat do podzemních zásobáren, jejichž instalace vyšla městský rozpočet na 30 milionů korun. Podobně Praha postupovala i ve Stromovce.
Se vznikem nových vodních ploch se počítá
Jak ukazují příklady přímo z české metropole, mohou podobným způsobem vznikat i celé zelené ostrovy, například na rybníku Martiňák v Dolních Počernicích. Ten spadá pod hlavičku ambicióznějšího projektu, v jehož rámci v zde již vznikl multifunkční park U Čeňku a proběhla výsadba políček s ovocnými stromy. Vedle zmiňovaného ostrova vzniklo v jeho okolí i několik dalších vodních ploch – čtyři velké a tři menších rozměrů, přičemž všech sedm dohromady zabírá plochu 3 300 m2.
„Tato opatření nám pomohou co nejvíce zadržovat vodu v krajině. Vzniknou také nové biotopy pro rostliny a vodní a mokřadní živočichy. Celé okolí rybníku Martiňák má také obrovský rekreační potenciál, což myslím, zejména letos, přijde Pražanům vhod,“ popisuje průběh prací Petr Hlubuček. Samotný ostrov o rozloze 13 000 m2 vznikl vybudováním 10 m2 širokého vodního příkopu. Z rybníka byl navíc odstraněn uměle vytvořený val, lemující jeho levé pobřeží. Svahy byly vybagrovány, vody Martiňáku se tak stávají lépe přístupnými pro případné rekreanty. Pomocí vytěžené zeminy došlo k vytvoření písečné duny, která se tak stává ideálním pískovištěm pro děti. Poněkud překvapivě došlo při revitalizaci i k hodnotným archeologickým objevům, jejichž původ sahá až do doby římské a neolitu.
Magistrát v rybníkářství už teď slaví úspěchy. Nedávno se mu podařilo znovu zavodnit dvě významné vodní plochy – rybník Aloisov a Čimický rybník – tím, že se je podařilo napojit na dodatečné zdroje vody. Mnohem častější jsou ale revitalizace na místech, kde již bohužel nelze původní rezervoáry zachránit. Tak se stalo například v případě rybníku Ve Hvězdě, nádrže Pod Lesem, Středního rybníku v Chabrech nebo Polifkova rybníku. Na svém kontě má městská administrativa založení 7 zbrusu nových rybníků a vodních ploch, včetně rybníků Zahrádky, Terezka, Kotlářka či dvou v holešovické Stromovce.
Celkově dal Magistrát hl. m. Prahy v roce 2019 do podpory konkrétních opatření, přímo navázaných na Strategii adaptace HMP na změnu klimatu, více než 60 mil. Kč. Podpořena byla revitalizace Rokytky v úseku Hloubětín – Vysočany, výstavba rybníku Terezka v Liboci, revitalizován byl Litovicko – Šárecký potok, vytvořena nová vodní plocha Lipiny v Modřanech, obnovena parková část kolem Petřínské rozhledny, investováno bylo do adaptačních opatření při výstavbě obytného souboru Nová Řepora. Dalších zhruba 10 mil. Kč bylo investováno do vytvoření dokumentu Standardizace hospodaření s dešťovou vodou (tento projekt stále probíhá), do studie navrhující adaptační opatření na zastávkách MHD a návrhu dalších zelených tramvajových pásů, do analýzy dešťových usazovacích nádrží a analýzy možnosti obnovy a výsadby nových stromořadí (probíhající projekt).
