Komplikace způsobené uzavřením hranic, obava, zda a jak bude možné vrátit chod věcí do normálu a jak moc se na vypořádávání se s dopady krize podepsal způsob práce médií. Další hledání pozitivních příkladů řešení nabídlo včera třetí pokračování diskusní live stream platformy Anti-Panic, které se účastnili například generální ředitel ČT Petr Dvořák, ministr zahraničí Tomáš Petříček, podnikatel Oliver Dlouhý, výkonný ředitel Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Kryštof Mucha či ekonom a ex-guvernér ČNB Zdeněk Tůma.
Již tradičně dostali v úvodu hlavní řečníci otázku zaměřenou na to, co v nich vzbudilo největší strach a jaká rozhodnutí pro ně byla nejzásadnější. Ministr zahraničí Tomáš Petříček vyjádřil prvotní obavu z narušení vazeb s dalšími evropskými zeměmi: „Počátek krize ukázal, jak křehké mohou být vztahy mezi evropskými státy. Na začátku krize nás panika trochu možná i zachvátila, organizovali jsme nejrozsáhlejší repatriaci našich občanů v historii.“
Podobnou obavu přiznala i další z hlavních diskutujících, rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová: „Panika na mě šla z uzavření hranic, protože nejen pro univerzity je volný pohyb naprosto klíčový. Nejtěžším rozhodnutím pro mne dosud bylo uzavření univerzity a také dostat naše studenty a vědecké pracovníky domů ze zahraničních pobytů a naopak.“
Právě uzavření světa vyvolala paniku i v Oliveru Dlouhém, výkonném řediteli Kiwi.com: „Panika u mě propukla ve chvíli, kdy jsem viděl, že globalizovaný svět, jehož jsem podporovatelem, a vše co tento svět nabízí, tedy svobodné cestování, inovace, kreativitu, mohou ze dne na den zmizet.“
Výkonný ředitel karlovarského filmového festivalu Kryštof Mucha označil za nejtěžší okamžik v krizi udělat rozhodnutí o přesunu 55. ročníku festivalu na příští rok: „Dlouho jsme zvažovali různé změněné formáty – např. oželet zahraniční hosty a návštěvníky. Stejně jako v jiných oborech se i nám podařilo z krize udělat příležitost. Festival se bude konat v 96 kinech po celé ČR pod názvem #TadyVary.“
Za korporátní lídry vystoupil člen představenstva Škoda Auto Bohdan Wojnar, který svůj strach popsal slovy: „Všichni věděli, jak neznalost situace, nedostatek dat ovlivňuje konání. K tomu se přidal určitý strach. Všem je jasné, že automobilový průmysl je postaven na zaměstnancích a dodavatelském řetězci, který se léta budoval. Celý tento průmysl skončil na ‚JIP‘. Dnes se díváme dál, co bude disruptorem pandemie, jak nastartovat život a fungování po pandemii.“
Menší pocit paniky zažívali ve svých pracovních životech generální ředitel České televize Petr Dvořák a Lucia Šicková, spoluzakladatelka Pixel Federation, která nabídla pohled zpoza hranic.
„Změny a neočekávané situace vítám, inspiruje mě to, dává novou energii. Věděl jsem, že zpravodajství je na mimořádné situace připraveno. Začali jsme hledat i další projekty a přemýšlet, jak nahradit běžné natáčení a myslím se, že se nám povedlo vytěžit ten čas a projekty do maxima,“ uvedl Dvořák.
Šicková konstatovala, že pro její firmu jde aktuálně o pozitivnější období: „Lidé mají více volného času a možností hrát online. Sledujeme to však s respektem, protože vnímáme možný ekonomický dopad, který může dopadnout i na nás, proto děláme konzervativnější rozhodnutí. Uzavření hranic přineslo uvědomění si, že jsme jako ekonomika závislí na zahraničních dodavatelích.“
Na řadu přišly i dotazy z panelu lídrů Essentials 100. Ivan Hodáč z Aspen Institute Central Europe položil dotaz Tomáši Petříčkovi, který se týkal špatné vzájemné koordinace členských států v rámci EU: „Já rozhodně neobviňuji EU, že by selhala. Samy státy se měly lépe koordinovat. Pojďme se do budoucna vyvarovat podobného scénáře,“ uvedl Petříček.
První část debaty pak shrnul svým pohledem ex-guvernér ČNB Zdeněk Tůma: „Ze začátku se reakce vlády a autorit soustředila primárně na oblast zdravotní, pomíjely se dopady ekonomické, společenské. Lámat chleba se tedy bude teprve nyní. Od řady řečníků zde zaznělo ‚co nejlépe se přizpůsobit, nakopnout kreativitu‘, jen pozor, aby krize nebyla příliš hluboká a dokázali jsme se z ní zvednout.“
Média zvládla svou roli dobře, riziko lze spatřovat v sociálních sítích a instantním zpravodajství
Druhým důležitým tématem Anti-Panic Platform byla úloha médií během koronavirové krize.
Petr Dvořák upozornil na to, že lidé se během krize daleko více spoléhali na seriózní média na úkor těch bulvárních, nejen na média veřejnoprávní, ale na všechna, která se snaží poskytovat informace v nějakém kontextu: „Tam si myslím, že se lidé snažili najít svou kotvu, najít nějaký zdroj informací, kterému víceméně důvěřovali a z něj si utvářeli svůj nástroj.“
Na důležitost existence médií veřejné služby poukázal i Kryštof Mucha a Oliver Dlouhý, který zároveň s tím vyjádřil obavu z obsahu šířeného prostřednictvím sociálních sítí: „S čím mám problém, je nějaká kontrola obsahu na sociálních médiích, ty vytvářejí pocit, že názor, který je tam prezentován, sdílí naše vlastní sociální bublina, vytváří to nepravý pocit toho, že ten názor je správný v té naší sociální bublině.“
Důrazněji se vůči médiím vymezil Zdeněk Tůma: „Veřejnoprávní média by měla vytvářet zrcadlo, nikoli realitu. Já mám pochybnosti, že výběrem hostů mnohdy realitu trochu vytvářela. I když chápu, že hledat balanc je velmi složité.“
Hlasování registrovaných účastníků se tentokrát týkala oblasti možného dlouhodobého uzavření hranic a pohledu na přístup médií, a to s následujícími výsledky:
V závěru dvouhodinové diskuse odpověděli hlavní hosté na otázku, co za sebe považují za nejdůležitější pro přežití v budoucnu:
Zdeněk Tůma: „Musíme si udržet pohyb ve své hlavě, nebýt ustrašení a koukat se na věc s otevřenou myslí.“
Petr Dvořák: „Nebát se nových řešení a udržet si důvěru svých klientů, v našem případě pak koncesionářů.“
Danuše Nerudová: „Udržet nastartovanou flexibilitu, Myslím si, že online vzdělávání je velmi důležité – přes prázdniny chceme profesionalizovat online vzdělávání tak, abychom mohli umožnit bližší kontakt mezi vyučujícím a studentem. Univerzity jsou konzervativní instituce, a současná situace vyžaduje velkou míru flexibility.“
Oliver Dlouhý: „Udržet flexibilitu a pak je to cashflow a solventnost, to se týká všech v cestovním ruchu.“
Lucia Šicková: „Pro přežití je důležitá individuální zodpovědnost.“
Platforma Anti-Panic, za jejímž zrodem stojí kreativní producent Yemi A.D. spolu s Vítem Šubertem a Milanem Šemelákem z Unicorn Attacks a Aspen Institute Central Europe , má za sebou již třetí vydání a velmi úctyhodný seznam těch, kdo se do ní v roli hlavních řečníků či hostů v panelu Essentials 100 již zapojili. Řečí čísel to znamená více jak 35 tisíc účastníků a přes 200 vybraných lídrů z klíčových oborů i společností, kteří se do diskusí aktivně zapojili a hlasovali o nejpalčivějších otázkách, které doba koronavirová přináší. Generálním partnerem byla opět Česká spořitelna. Další pokračování plánují tvůrci realizovat i v následujících měsících. Více na www.antipanic.live.
