Jak říkají milovníci běhání, neexistuje špatné počasí, existuje jen špatně oblečený běžec. Mají pravdu a neplatí to pouze pro běh, ale i pro veškeré další sporty a outdoorové aktivity, které se dají provozovat i za nepříznivých podmínek. Receptem na příjemné sportování nebo třeba jen rekreační pobyt v přírodě, ať už v horku nebo v zimě, je správné vrstvení funkčního prádla. Jak na něj vám prozradíme v následujících tipech.
1/ Lepší několik tenčích vrstev než jedna tlustá
V tomto případě si se starým známým rčením, že méně je někdy více, nevystačíte. Pro udržení příjemného komfortu při sportovních a outdoorových aktivitách je potřeba vhodné oblečení kombinovat do několika vrstev, optimálně tří. Každá vrstva má svou důležitou roli a dohromady tvoří fungující systém. A až budete někdy loupat cibuli, vzpomeňte si na tento tip. Možná přijdete na nečekanou souvislost!
2/ Přímo na tělo – první vrstva zajišťuje sucho a teplo
První vrstva (zvaná též základní či vrstva funkčního prádla, termoprádla) se obléká přímo na tělo. Patří sem tedy trika a spodky všech délek, ponožky a nezbytné doplňky, jakými jsou tenké čepice, kukly a rukavice. Nahrazuje tak klasické spodní prádlo, které by při zvýšené fyzické aktivitě nesplnilo svůj účel – odvést pot a vlhkost směrem ven a zajistit stabilní teplotu těla. Funkční prádlo se dnes vyrábí ze syntetiky s příměsí elastických vláken nebo z vlny, případně existuje i v kombinaci. Vlněné termoprádlo je obzvlášť vhodné na zimu – hřeje, i když je vlhké. Navíc díky zvláštní struktuře vlněného vlákna má samočistící efekt, takže jej nemusíte tak často prát, stačí ho jen nechat „vyvětrat”. Dobré je vybírat prádlo s plochými švy, které nebudou pokožku při pohybu dřít a způsobovat otlaky.
3/ Střední vrstva izoluje
Druhá vrstva (termoizolační) chrání tělo před vnějším chladem a zároveň odvádí vlhkost z první vrstvy směrem vzhůru do třetí vrstvy. I zde máte na výběr mikiny z umělých vláken (obecně nejznámější pod označením „fleecka”) či z přírodní vlny. V posledních letech zažívá druhá vrstva obrovský rozvoj, když se uplatňuje zejména jemná vlna merino v nejrůznějších úpletech pro konkrétní aktivity. Vlna ovcí merino je oproti klasické ovčí vlně mnohem lehčí, jemnější a příjemnější na tělo.
4/ Svrchní vrstva chrání před vnějšími vlivy
Svrchní, třetí vrstva odvádí vlhkost z předchozích dvou vrstev ven. Zároveň je však odolná vůči povětrnostním podmínkám v závislosti na aktivitě a okolních podmínkách. Obecně lze říci, že je třeba ochránit tělo větru- a voděodolnou bundou/kalhotami. Se snižující se teplotou okolního prostředí je dobré přidat zateplovací vrstvu (lehká péřovka nebo syntetickým vláknem vyplněná bunda). Pro náročné aerobní aktivity (skialp, běh, cyklistika) se hodí tenčí izolační bundy. Naopak pro méně náročné aerobní aktivity (sjezdové lyžování, turistika, procházky) je vhodnější „tlustší” péřovka či „vaťák”.
5/ Syntetika versus vlna
Nemůžete se rozhodnout, zda si pořídit termoprádlo ze syntetiky, vlny nebo kombinované? Každý materiál má svá pro a proti. Rozhodněte se hlavně podle typu aktivity, na kterou budete dané oblečení nejčastěji využívat a v jakých podmínkách, a samozřejmě také podle osobního rozpočtu. Funkční oblečení ze syntetiky se vyrábí z umělých vláken (polypropylen, polyester či polyamid), jejichž výchozí surovinou je ropa. Je vhodné zejména pro rychlý odvod potu (při běhu, bruslení na lyžích apod.) Z přírodních materiálů, které se používají na šití funkčního oblečení, je dnes jedničkou vlna merino. „Funkční vlastnosti merino vlny jsou opravdu široké. Vlněná vlákna výborně absorbují vlhkost, poskytují ochranu proti UV záření, díky obsahu keratinu, který brání životu bakterií a virů, vlněné oblečení ani po dlouhém nošení nezapáchá. V porovnání s funkčním oblečením ze syntetiky také efektivněji hospodaří s teplem, hodí se tedy do chladnějších podmínek,” uvádí Tomáš Uglaj ze společnosti Norská móda. „V neposlední řadě se na trhu objevuje oblečení, které skvěle kombinuje vlastnosti syntetických i přírodních vláken současně,” dodává Uglaj.
